|
ZEMĚ PŮVODU: Japonsko
SKUPINA: 5 špicovití
SEKCE: 5 japonští špicové
CELKOVÝ VZHLED: vyvážené, proporční malé plemeno, velmi svalnaté a
dobré kostry. Pevná konstituce. Pohyb živý, volný a líbivý.
DŮLEŽITÉ PROPORCE: poměr kohoutkové výšky k délce těla je 10:11.
POVAHA: věrná, ostražitá, velmi bystrá.
HLAVA: lebka široká, líce dobře vyvinuté, výrazný stop s lehce
naznačenou čelní rýhou. Hřbet nosu je přímý, nosní houba černě zbarvená je
žádoucí. Čenich poměrně silný, jen pozvolna se zužující. Pysky pevné,
přilehlé, silný chrup, nůžkový skus.
OČI: poměrně malé, trojúhelníkové, tmavě hnědé barvy, vnější oční
koutek lehce zdvižený (oko šikmo položené).
UŠI: poměrně malé, trojúhelníkové, vztyčené, lehce dopředu
naklopené.
KRK: silný, svalnatý, dobře proporční k hlavě a tělu.
TRUP: hřbet rovný a silný, bedra široká a svalnatá. Hrudník, žebra
dobře klenutá. Břicho vtažené.
OCAS: vysoko nasazený, silný, zcela stočený nebo srpovitě zahnutý,
dolů natažený dosahuje špičkou téměř ke hleznům.
HRUDNÍ KONČETINY: lopatka mírně šikmá, lokty těsně u těla, při
pohledu zpředu rovné.
PÁNEVNÍ KONČETINY: stehno dlouhé, lýtko krátké, ale dobře vyvinuté, hlezno silné a velmi pevné.
TLAPKY: prsty sevřené a dobře klenuté, polštářky pevné a pružné,
drápy tvrdé. Předností jsou tmavé drápy.
POHYB: plynulý a živý.
OSRSTĚNÍ: kvalita srsti- krycí srst tvrdá a rovná, podsada jemná a
hustá. Na ocase je srst mírně delší a odstávající.
BARVA SRSTI: červená, černá se žlutými znaky, sezamová, černá
sezamová, červená sezamová.
Sezamová = směs bílé a černé srsti
Černá sezamová = více černé než bílé srsti.
Červená sezamová = základní barva červená smíšená s černou srstí.
Všechna zbarvení musí vykazovat urajiro (urajiro = světlejší srst na
čenichu, lících, hrdle, hrudi, spodní straně ocasu a spodku končetin).
VELIKOST: u psa 40 cm, u feny 37 cm v kohoutku. Tolerance plus-minus
1,5 cm.
VADY: každá odchylka od předešlého textu musí být posuzována jako
vada:
1. Bázlivost
2. Špatný pohlavní výraz
3. Předkus a podkus
4. Větší chybění zubů
VYLUČUJÍCÍ VADY:
1. Nevztyčené uši
2. Svěšený nebo krátký ocas
POZNÁMKA: Samci musí mít dvě normálně vyvinutá varlata zcela
sestouplá v šourku.
HISTORIE A ŽIVOT SHIB V JAPONSKU
Japonsko má 11 vlastních plemen psů, ale jen šest z nich je považováno za
původní přírodní plemena, která vznikla bez přímého vlivu cizích plemen.
Patří mezi ně shiba, hokkaido, kai, kischu, shikoku a akita. Podle
špicovitého vzhledu a shodného původu se souhrně nazývají NIPPON- INU,
japonští psi.
Shiba je pravděpodobně nejstarší z nich. Vlivem přistěhovalců ve 3. st.př.
n. l. , kteří si s sebou přivezli nejen různé kulturní směry, ale i různá
plemena psů, se ve spojeních se psy domorodými vyprodukovali potomci se
špičatýma vztyčenýma ušima a stočeným ocasem.
Během vlády rodiny TOKUGAWA /vládla od roku 1603 až do pol. 19. st./ bylo
Japonsko přísně uzavřeno pro cizince. Vyjímku mělo pouze několik čínských a
holandských návštěvníků. Chov psů byl tehdy velmi rozvinut. Lov se psy
patřil mezi hlavní zábavu bohatých obyvatel a samurajů v dobách míru. Pátý
shogun TSUNAYOSHI byl také nazýván "Psí shogun" pro svou velkou lásku ke
psům. O tom nejlépe svědčí fakt, že za své vlády vybudoval psí útulky pro
více než sto tisíc psů , jejichž práva byla důležitější než práva lidí, a
také podporoval rozvoj veterinární medicíny.
V roce 1854 došlo ke skončení vlády rodiny Tokugawa a Japonsko se otevřelo
západní civilizaci. S tím také souvisel masový příliv nových psích plemen a
jejich mísení s původními japonskými plemeny. Na začátku 20. století se
původní japonská plemena vyskytovala v čisté formě jen v několika menších
izolovaných lokalitách. Díky úsilí mnoha vědců a badatelů, kteří odolávali
snahám rušení starých tradic, se dostalo pozornosti i mizejícím přírodním
japonským plemenům psů. Ve 30. letech dvacátého století ustavilo
ministerstvo kultury status NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA nejen pro význačné
stavby, stromy apod. ale také pro původní přírodní plemena. Nejvíce se o
zmapování japonských plemen psů zasloužil dr. HIROYOSHI SAITO. Procestoval
celé Japonsko, studoval původní japonské psy, dal jim jména, a také se
zasloužil o vypracování plemenných standardů.
Shiba vznikla a je stále nejvíce chována na japonském venkově, který je
stále největším rezervoárem tohoto plemene. Dodnes zde shiba plní úlohu
nepostradatelného pomocníka při lovu. Shiba, i přes svou malou velikost,
nebyla používána jako dnes pouze pro lov drobné zvěře a ptáků. Její
nesmírná statečnost , bystrost a pohyblivost se uplatnila i při lovu
velkých zvířat, jako byli jeleni, medvědi a divoká prasata. Jejich
nesmírnou houževnatost a statečnost jsme mohli před lety obdivovat v
japonském filmu " Lovec medvědů".
Život shiby není ovšem v podmínkách japonského venkova nijak snadný. Její
pán si jí velmi cení, ale příliš se jí nevěnuje. Feny shiby jsou zvyklé
vrhnout svá štěňata bez pomoci svého pána v temných koutech kůlen, v dírách
pod podlahou a v krajní nouzi i v noře ve sněhu. Feny musí kojit svá
štěňata do věku minimálně šesti týdnů. Pak jsou štěňata již natolik
pohyblivá, aby si mohla potravu již shánět sama. Majitelé své psy krmí
převážně odpadky z kuchyně a i těch je velice málo. Shiby si velmi obratně
dokáží potravu obstarat sami. Uloví jakoukoliv bílkovinnou kořist- ptáky,
myši, žáby - a okamžitě ji bez rozmýšlení pozřou. Snědí i stravitelnou
rostlinou potravu - brambory, zeleninu, ovoce, i sladké pupeny.
 Nahoru
VZNIK JMÉNA "SHIBA"
Původ tohoto jména není zcela jasný. Někteří znalci se domnívají, že
pochází z japonského slova shiba s významem křoví. Tím by pak označovalo
hlavní využití shib jako obratných loveckých psů pro práci v hustých
porostech křovin a vysokých trav. Druhá teorie je založena na významu shiba=
malý , a že tedy označuje velikost plemene. Třetí teorie se opírá o
hnědozlatavou barvu křoví. Tedy stejnou jako má srst shib. Každopádně shiba
přežila díky své malé velikosti na japonském venkově krutá léta druhé
světové války, kdy ze země zmizela převážná většina psí populace a nemusela
být regenerována cizí krví jako například akity.
VLASTNOSTI SHIBY
Shiba je vrozený individualista. Ponechává si mnoho ze svých vlastností, je
to neohrožený samuraj, který spoléhá jen sám na sebe a není ochoten se
někomu podřídit. Já a moje - hlavní krédo shiby.
Je velmi čistotná a pořádná. Věcí zničí minimum a velmi brzy si osvojí byt
jako svůj pelíšek a snaží se ho neznečistit. Takto čistotná se snaží být
již štěňata od dvou až tří týdnů. Snaží se dostat mimo svůj pelíšek a
vykonat potřebu mimo něj. Ne vždy to ale stihnou včas. Obvykle za sebou
nechávají cestičku, jak již nemohou čůrání udržet. Feny - matky se snaží
uklízet všechny exkrementy po svých štěňatech mnohdy i několik měsíců.
Shiba má silně vyvinuté ochranné mechanismy a již ve stáří zhruba deseti
dnů se malé shiby brání uchopení bleskurychlým přetočením na záda a
nečekaně silným ječením. Zřejmě se tím snaží na kratičký okamžik zmást
útočníka a zmizet z jeho dosahu. Lehká fena by útočníka zcela jistě
nezdolala.
Povaha shiby je velmi svérázná a vše co shiba dělá směřuje jen ke svému
prospěchu. Miluje svého pána, ale po celý svůj život mu dokazuje, že ho až
tak dalece ke svému životu nepotřebuje. Je velmi inteligentní a bystrá a
velmi rychle pochopí, co se od ní žádá. Poslechne ale jen v tom případě,
pokud z toho vidí nějaký svůj prospěch, nebo aby se vyhnula zbytečným
problémům. Pokud je ale přesvědčena o tom, že to , co provádí, je správné,
nepomohou žádné tresty a udělá vše pro to, aby pánův příkaz nesplnila. Shiba má obrovskou škálu zvukových projevů a umí vyvinout mnoho grimas. Pro
každou příležitost jiný škleb. Svalí se přitom ještě na záda a postižený
majitel většinou neudrží vážnou tvář a provinilec ujde svému zaslouženému
trestu. Trestání shiby se ve většině případů mine účinkem a trest bere jako
svou momentální prohru. Po malé chvíli již zase pokračuje v tom , za co
jste ji potrestali.
Shiba nesnáší jiné psy i příslušníky svého plemene. Je velmi teritoriální a
ani vztah matka -dcera nevydrží příliš dlouho. Dokonce ani se svými potomky
si nelehne tak, aby se jejich těla dotýkala. Lépe se udrží vzah mezi psem a
fenou, ale i oni mezi sebou bojují o výsostné postavení. Tyto konflikty ale
nejsou nikdy tak vážné, jako když k nim dojde mezi dvěma fenami.
Shiby méně útočí na stejně velká nebo menší plemena. Jsou přesvědčeny, že
takto malý soupeř jich není hoden. O to více ale útočí na plemena velká.
Mají pocit, že tito psi vrhají velký stín na jejich svět, a proto je touží
zlikvidovat. Výsledek tohoto střetu je bohužel předem jasný. Nejbolestivěji
se o tom přesvědčili majitelé akit, které si shiby pořídily jako roztomilé
miniatury majestátních akit a umístili je do jednoho kotce. Po čase již
shiby v kotcích nebyli.
Shiba naprosto nerespektuje soukromí druhého psa a často dobromyslné
zavrčení bere jako sprostou agresi. Jedná tak i v případě, že za sebou nemá
svého pána, který by ji zachránil.
Na druhou stranu je ale shiba veselý taškář, který nezkazí žádnou legraci.
Je velmi zvědavá a pokud má možnost, dokáže sedět celé hodiny za oknem a
pozorovat dění venku. Doma je velmi pořádná a čistotná. V kotci může žít
také, ale tady nevyniknou její povahové přednosti. Je to ideální pes do
městských bytů, protože štěká jen minimálně.
Pokud by se majitel přeci jenom rozhodl umístit shibu do venkovního
příbytku, musí myslet při jeho budování na schopnosti, které shiba má.
Obratně loví, skáče a šplhá do výšky a kvůli krtkovi je schopna zdevastovat
půlku zahrady. Dokáže se podhrabat pod plotem, anebo vylézt kvůli kořisti
na složitou bariéru. Objeví-li shiba ve svém revíru škůdce - myš, potkana -
dokáže na svou kořist hodiny čekat, aby ho ulovila.
Povaha shib je smíšeninou povah špice, teriéra a kočky - jako špic je
příchylná k lidem, jakoby teriérská tvrdost, umíněnost a pracovitost a
kočičí čistota a hbitost při lovu.
Nahoru
NĚCO MÁLO O VÝCHOVĚ A
PÉČI O SRST
První věcí na kterou by se měl budoucí majitel zaměřit je určitě chovatel a
z jakého prostředí štěně pochází. Největší problém v chovu shib je zcela
určitě jejich individualita. Pokud štěňata nejsou již od útlého věku
navyklá na tělesný kontakt s člověkem, převládne u nich přirozený odpor
dotýkat se někoho jiného a nový majitel již s takovýmto štěnětem mnoho
neudělá. Sice se svého pána bát nebude, ale bude se důsledně vyhýbat
pohlazení a na vodítko se nechá připnout jen velmi neochotně.
U shiby je tedy více než důležité znát rodiče a dobře se seznámit s
prostředím, ze kterého štěně pochází. Rozhodně se tady nevyplatí ušetřit
peníze nákupem jedince bez PP. Je velmi pravděpodobné, že jeden z rodičů
nebyl zařazen do chovu právě pro svou problematickou povahu, která je
obvykle silně dědičná. Podmínky pro zařazení do chovu nejsou u shib nijak
drastické a největší důraz se klade právě na bezproblémovou a přátelskou
povahu. Koupit si shibu s PP je určitě rozhodnutí, kterého nebudete
litovat.
Shiby mají vynikající orientační smysl a v terénu, který již jednou prošly,
odbíhají od majitele na velkou vzdálenost. Pokud tedy půjdete se shibou na
procházku, smiřte se s tím, že půjdete sami. Svého psa uvidíte, jak prchá v
okamžiku, kdy jste ho pustili z vodítka, a pak jak se po dlouhé době vrací,
když jste se vydali na zpáteční cestu. Pouze v místech kde to dobře nezná ,
se drží na dohled od vás. V naší přírodě hrozí shibě mnoho nebezpečí -
myslivci, kteří by si ji mohli spést s liškou, vlaky,auta, zlí lidé. Proto
je shiba přímo předurčena k městskému životu a procházkám na vodítku. Ve
městě není tolik lákadel, která by ji nutila přivolávat na sebe neštěstí.
Srst shiby je velice čistá a má jen velmi malý osobitý pach. Pokud je tedy
shiba držena ve slušných podmínkách, nepotřebuje koupání. Mimo dobu línání
je péče o srst prakticky zbytečná. V době línání se doporučuje vykoupat
shibu několikrát po sobě v teplé vodě, a pak ještě za mokra uvolněnou srst
důkladně vyčesat. Tím se výrazně urychlí výměna srsti. K udržení dobré
kvality srsti stačí jen dobrá výživa bohatá na bílkoviny.
PRO KOHO SE HODÍ
Shiba si bude výborně rozumět s takovým lidským partnerem a pánem, který
je tolerantní a chce mít vedle sebe milého a veselého společníka s velkou
individualitou a nezávislostí, a který nebude chtít udělat ze shiby slepě
poslouchající stvoření. Pak bude shiba spokojeným a milým společníkem.
Člověk který je nervní, hlučný a panovačný bude ze soužití se shibou
nešťastný. A shiba samozřejmě také.
Jako výbornými majiteli shib se ukázali děti od věku 12-13 let. Mají již
dost rozumu, aby věděli, jak se psem zacházet. A zároveň mají ještě v sobě
dost hravosti a porozumění pro hravost svého psího kamaráda. A jsou to
často právě děti, které nezávislá shiba nejvíce respektuje.
Pokud tedy hledáte psího partnera, který vás bude milovat, doprovázet vás
na turistických výpravách, hlídat váš dvorek před nezvanými návštěvníky,
spát s vámi v posteli, hrát si s vašimi dětmi a nebude dokazovat lásku k
vám věčným žadoněním o pohlazení, ale pouze poleháváním v místech kde se
právě nacházíte, je shiba ideální partner právě pro vás.
CHOV SHIB V ČESKÉ REPUBLICE
Do ČR byla na jaře v roce 1989 jako první dovezena fenka QUITE GOOD As Aras
An Uachtarian, která bohužel krátce po příjezdu uhynula na parvovirózu. Na
podzim téhož roku byl dovezen pár dospělých shib - NOW OR NEVER As AN
Uachtarian z Holandska a Manlötens YUBINA ze Švédska. A hned za nimi byl
importován další pejsek z USA Minimeadow ARKO, který se stal otcem prvních
vrhů shib u nás a vyskytuje se v téměř každém rodokmenu shiby odchované v
ČR. Do konce roku 2001 bylo v plemenné knize zapsáno okolo 700 shib.
Vzhledem k tomu, že ve vrhu bývají zhruba 3 štěňata, je nárůst plemene u
nás i ve světě poměrně malý.
ORGANIZACE V KLUBU
V současné době se shiby sdružují ve dvou klubech. V Klubu chovatelů
málopočetných plemen psů (KCHMPP), a pak v klubu který se na shiby přímo
specializuje - Shiba klub.
SHIBA
KLUB: Předseda a poradce chovu
Zdenka Entlerová, Jiříkovská 335/10, 664 51 Šlapanice u Brna
Tel.: +420 549 248
142, +420 723 473 249, +420 736 721 364,
shiba.klub@volny.cz,
www.shiba-klub.cz
CENA ŠTĚNĚTE
Odvíjí se od kvality rodičů. Takže například cena štěněte po importovaných
rodičích se může vyšplhat až na částku 30.000 Kč. Standartní cena za štěně
se pohybuje mezi 10.000 - 25.000 Kč.
POUŽITÁ LITERATURA: monografie "SHIBA" ,autorka ing. Hana Petrusová
nahoru |
