Můžete nám psát na email:

hvezda.hane@email.cz

MAPA

CHOVATELSKÉ  STANICE

V sekci "Odkazy"  najdete odkazy na chovatelské stanice Shib. Prosíme o přidání našeho odkazu na indexovou nebo hlavní stranu Vašich webových stránek.

Následně pošlete e-mail s názvem Vaší CHS, kontaktní osobou, e-mail, odkaz na web. adresu. Možná je i výměna odkazů.

Odkaz na stránky

Shiba klubu:

ČMKU:

Využíváme programů zdarma

a služeb serveru:

 Rady pro majitele plemene SHIBA-INU

Co byste měli ještě vědět: 

                Zde se s Vámi chceme podělit o informace, o kterých vědět se vyplatí.

                Spoustu informací o chovu psů pro nové majitele štěňat se dozvíte na našich stránkách,

týkajících se SHIB obecně -  www.shibainu.wz.cz v sekci Radíme.

• Krytí, březost a porod

• Pro nové majitele štěňat

• Určování věku psa podle zubů

          tento odstaveček je skrytý

Výstavy v roce 2005

Podmínky chovnosti pro plemeno shiba

Registrace chovných stanic

URČOVÁNÍ VĚKU PSA PODLE ZUBŮ

      Stanovit věk psa podle zubů je možné s větší či menší přesností zhruba do 18-24 měsíců. U staršího psa se může i odborník dopustit značných omylů. Pokračování ...

     Budeme vycházet z toho, že pes má ve spodní čelisti (bráno od středu, stejně jako u lidí) tři řezáky, špičák, čtyři premoláry a dva moláry, v horní čelisti tři řezáky, špičák, čtyři premoláry a tři moláry.
     U psa se prořezávají mléčné zuby ve věku 3-6 týdnů. Ve 3-4 týdnech se nejprve objeví v horní a dolní čelisti mléčné špičáky. Součastně s nimi, max. s několikadenním odstupem, se prořezávají mléčné první řezáky v horní a dolní čelisti a nakonec i ostatní řezáky. Vzhledem k tomu, že čelistní kosti rostou a jejich délka se zvětšuje, prořezané mléčné řezáky se od sebe postupně oddalují až do výměny mléčného chrupu, která začíná ve věku 3,5-5 měsíců. Nejprve vypadají mléčné první řezáky, pak druhé řezáky a třetí řezáky, které nahradí větší, mohutnější trvalé řezáky. Všechny mléčné zuby se vymění zhruba ve věku 6 měsíců a trvalý chrup má normální, porcelánově bílou barvu. Špičáky dorůstají do své konečné délky převážně až v 9 měsících věku. Po té době lze spolehlivě posuzovat jenom otření zubů, rozsah tvorby zubního kamene, popř. vypadávání zubů v pozdním věku. Zuby se většinou otírají v tomto pořadí: spodní první řezáky, spodní druhé řezáky, horní první řezáky, horní druhé řezáky. Otírání řezáků začíná v 18 měsících, ukončeno je ve věku 5-6 let. V rozmezí uvedeného údobí posuzujeme věk psa podle stupně opotřebení uvedených řezáků. Na špičácích je možné ve věku 5 let pozorovat určité obroušení hrotu.
     Ve věku 18-24 měsíců se především u malých plemen začíná objevovat větší množství špinavě žlutého až nahnědlého zubního kamene. Větší množství zubního kamene může vést k chybnému určení vyššího věku psa, naopak u zubů bez zubního kamene můžeme i při větším otření považovat psa za mladšího, než ve skutečnosti je.

do 2 měsíců - prořezávání mléčného chrupu
3,5 měsíce - prořezávání prvních trvalých řezáků
6 měsíců - výměna špičáků
do 18 měsíců - hlavní lalůček styčné plochy prvního řezáku spodní čelisti je otřený
do 30 měsíců - hlavní lalůčky prvních řezáků v horní a dolní čelisti jsou otřené
do 3,5 roku - střední lalůčky druhých řezáků v horní čelisti jsou otřené
do 5,5 roku - střední lalůčky zachované jen u třetích řezáků horní čelisti

Určování věku podle výskytu šedivých chlupů
Tuto metodu nelze použít u bílých plemen, ale není spolehlivá ani u barevných psů.
 

      Šedivění začíná dříve u psů pohybující se ve volné přírodě, u loveckých psů a pracovně vytížených psů. Jedinci některých plemen, především pudl, kokršpaněl a novofundlandský pes, nešedivějí ani ve vysokém věku (nebo jen nepatrně). 
       Průměrný věk psa, který je 10-12 let se může výjimečně až zdvojnásobit. 

      Takže, nyní jen zbývá zavolat svého psa a podívat se, jestli opravdu jeho vzhled odpovídá i jeho věku.

zdroj: Nemoci psů - Zdeněk Sova

Krytí, březost a porod u shib

           Toto jsou stále nejčastější otázky, když se sejde klubko chovatelů a začnou si vyměňovat zkušenosti s chovem. Podat skutečně profesionální informace mohou snad jen veterinární lékaři. Zkušení chovatelé, kteří již mají za sebou několik vrhů štěňat, by o tom všem mohli vyprávět celé hodiny. Setkali se již s různými komplikacemi a nepříjemnostmi a v tom případě je vždy vhodné mít po ruce telefonní číslo na zkušeného veterináře.Ale začneme hezky po pořádku.

Krytí

         Fenečka nám začala hárat, což jsme poznali, že zanechávala na podlaze krvavé kapky a zvětšila se jí  vulva. A my se musíme rozhodnout, zda ji necháme nakrýt. Pokud jsme se rozhodli, že chceme mít štěňátka, vybíráme vhodného ženicha. Ale pozor,  někdy si fenka vybere sama, ani o tom nemusíme vědět! Stačí, když se sousedův voříšek prokouše plotem či podhrabe pod bránou. Jestliže máme fenu s PP, musíme vybírat pejska s PP, který byl přeregistrovaný a chovnost má zapsánu v průkaze původu. To proto, aby i naše štěňátka mohla mít PP. Pokud jsme fenu uhlídali, opravdu máme vybraného toho pravého a domluvenu schůzku u majitele psa, vypravíme se za ženichem.

         Fena při říji uvolňuje několik oplození schopných vajíček, které čekají na sperma otce. Fena může mít ve vejcovodu a děloze vajíčka oplozená v různém čase, např. s odstupem několika desítek hodin při opakovaném překrytí, plody nejen různého stáří, ale i od různých otců, pakliže třeba utekla a noc strávila v objetí psího osazenstva celé vesnice.

         Teď se zeptáte, kdy je nejvhodnější doba k nakrývání feny? Mám zkušenost s tím, že fenečky  nechávám nakrývat 11. den, ale hned v prvopočátku musím upozornit, že pro některé shiby je vyhovující třeba až 18. i pozdější den. Proto je vhodné fenku odvézt tak 7. až 8. den a u majitele psa ji ponechat asi 14 dnů. Zde nezapomeňte s majitelem krycího psa sepsat smlouvu o podmínkách ubytování fenky a úhradě za krytí. Řeknete si, není to zbytečné papírování?  Ale uvědomte si, že se může stát cokoliv, od přírodní pohromy až po úraz či smrt feny. A pokud „přechodný majitel“ vaší feny něco zanedbá, nemáte možnost se bránit.

          Pejsek fenu očichává a nebude si feny příliš všímat, dokud ještě nenastal ten správný den. Pokud fena psa chce, začne se mu dvořit, poskakuje před ním, nastavuje se mu, naskakuje na něho, jako by ho učila, jak se to dělá. Je to takový svatební tanec. Když fena psa chce, nastaví se mu a sklopí ocas na stranu. Chovatel může sám poznat vhodný den ke krytí přiložením ruky na hřbet feny před kořen ocasu. Shiba svůj zakroucený ocásek sklopí na stranu. Někdy u shib nastává problém, že se takto chová třeba jen půl dne a je třeba vystihnout právě ten správný okamžik ke krytí. Jestliže pejsek naskočí na fenu a dojde ke spojení nebo, jak se říká, ke svázání, nedoporučuje se psy od sebe oddělovat násilím. Mohlo by dojít k bolestivému poškození penisu u psa a pochvy u feny. Spojení trvá od 10 do 25 minut, přičemž dojde o obrácení psa tak, že jsou pes a fena spojeni zadky k sobě. Pokud by fena nebo pes chtěli utíkat, je vhodné je přidržet, aby pes za sebou nevláčel fenu. Já jsem naši fenečku chlácholila a hladila a tiše s ní promlouvala, aby se cítila v bezpečí. Po určité době dojde k rozvázání a jejich odpojení.

Březost

         Pejsek fenečku nakryl a nyní jsme v očekávání. V prvním měsíci nepozorujeme změnu, jenom jí víc chutná. Embryo měří 33. den po oplození 2,7 cm.  V 5. týdnu již je znát, že žravost a samozřejmě březost zanechává následky. Fenka nám přibývá na váze, bříško se zakulacuje. Začínáme fenku přikrmovat. Ke speciálním granulím pro březí a kojící feny jí dáváme pribiňák, sýr, tvaroh, vejce, vařené maso s těstovinami a  vitamíny. Nezapomínáme na dostatek vody nebo vývaru. Krmné dávky obsahující bílkoviny a minerálie postupně zvyšujeme V 6. týdnu měří plod 6,5 cm a zkušený chovatel ho pohmatem může zjistit.  V 7. týdnu  jsou zřetelné pohyby plodů v těle matky, plod měří asi 11 cm. Stravu podáváme častěji v menších dávkách, protože na plný žaludek tlačí stále se zvětšující  plody. V 8. týdnu se zvětší a „nabobtnají“ bradavky a prsa se zduří, fenečka více odpočívá, hůř se jí dýchá, plod měří asi 14,5 cm. Fena potřebuje častěji vyběhnout ven a močit, protože budoucí štěňátka zabírají hodně místa v těle a tlačí na močový měchýř. V 9. týdnu  měří plod 16 cm, fenka vyžaduje přítomnost majitele, hrabe si pelíšek nebo se schovává do tmavých koutů. Vybírá si místo k porodu. V období březosti je nutno fenu sledovat a vyvarovat se jakékoliv její námahy, nevystavovat ji stresu, dohlédnout, aby nedošlo k poranění, v zimě třeba pozor na náledí na schodech a nebezpečí uklouznutí a poranění o hranu schodu, střetu s jiným psem  apod. V posledních 14 dnech před porodem nechodíme na dlouhé procházky. Před porodem již fena nežere, o to častěji chodí močit.

Porod

         Většina majitelů zažije krytí, graviditu a porod své feny jednou či dvakrát za život. S termínem blížícího se porodu se snaží získat informace v různých knihách a časopisech, od ostatních pejskařů chovatelů, od známých či na internetu. Materiálů je mnoho, často se zásadně v informacích rozcházejí a jejich rozdílnost vyvolává u běžného chovatele mnohé otázky a mnohdy i stres a beznaděj. Klade si otázku, zda vše při porodu fenečky zvládne a pozná. Porod je normální záležitost,  není to nemoc. Většina fen rodí zcela spontánně a bez komplikací i bez lidské pomoci. Teď následuje struční shrnutí mých zkušeností, kterých není moc, ale třeba Vám budou užitečné.

         Fena je březí v průměru 63 dní, což je stav ideální. Většina fen však rodí dříve nebo později, plus mínus 5 dnů. Při vypuzení plodu do 57. dne po nakrytí mluvíme o potratu. Předčasně narozené plody nebývají ve většině případů životaschopné a uhynou. Od 58. dne gravidity lze již narozená štěňata se zvýšenou péčí odchovat. Opačným případem je přenášení plodů.  Jako nejzazší hranici lze považovat 69. až 70. den březosti. Poté je již nutno fenu nechat důkladně prohlédnout v ordinaci a porod uměle vyvolat nebo raději provést císařský řez. Již se stalo, že shibinka předstírala graviditu a teprve 65. den se zjistilo u veterináře, že štěňátka nebudou.

        Doba gravidity se počítá obvykle od prvního dne nakrytí. Doporučuji odpočítávat nikoliv na týdny, ale pěkně postupně den po dni prstem v kalendáři, aby nedošlo k chybě.
        Pro značnou časovou variabilitu možného splynutí spermie a vajíčka se doba březosti obvykle počítá od prvního známého spojení feny se psem. Já sama průběžně fenečku vážím a zjišťuji přírůstek. Fena shiba v období březosti přibere zhruba od 1 do 2,5 kg.

         Pro majitele feny prvorodičky, ale i pro další následující vrhy platí několik zásadních jednoduchých pravidel a rad.

1.         Jestliže kdykoliv v průběhu březosti začne z feny vytékat výtok barvy žluté, hnědé, krvavé či zelené, je nutno ihned navštívit veterinární ordinaci. Výjimkou je odchod hlenů několik dní až hodin před porodem, které však mají barvu aspiku. Výtok jiné barvy než čiré tekutiny je známkou patologie průběhu březosti. Ne vždy je situace kritická, ale vždy je nutno fenečku odborně vyšetřit. Největším problémem je výtok barvy zelené, který signalizuje možné odloučení plodu od matky resp. vážné komplikace a je důvodem k okamžitému císařskému řezu. Z praxe vím, že u našich shib většinou vždy napřed vytekla tzv. plodová voda čiré průsvitné až světle žlutozelené barvy. A to byl signál k tomu, že se brzy narodí štěňátko. Jakmile se narodí první štěně, je tolerován výtok jak tmavě zelený, tak pochopitelně i krvavý.

2.         Od 58. dne gravidity je pro určení času porodu velmi vhodné, přímo nutné, měřit feně 2x denně v konečníku teploměrem tělesnou teplotu. Normální zdravá březí fena má stále od 37 do 39 stupňů. Na rozdíl od člověka je normální tělesná teplota psa teplota vyšší a s podstatně větším fyziologickým rozptylem. Teplotu je podstatné měřit v pravidelnou hodinu. Je jedno, jestli v 7 a v 19 nebo ve 4 a v 16. Důležitý je odstup 12ti hodin, který spolehlivě zachytí krátký pokles teploty před porodem. Fena v předporodní fázi, asi 36 hodin před začátkem porodu, náhle přechodně sníží svoji teplotu pod 37 stupňů. Při pravidelném měření pokles zachytíme. Je to jediný objektivní ukazatel, podle kterého může laik spolehlivě rozpoznat blížící se porod.  Takovéto měření teploty u shib často vyvolává stres. Proto by si měl každý majitel rozmyslet, zda není vhodnější nechat fenu v klidu a nerušit ji, beztak už  je nervózní, protože neví, co se s ní děje. Některé feny před porodem hledají tiché a tmavé kouty v bytě, jiné si hrabou pelechy, některé se odmítají venčit, jiným se spustí mléko, další nechtějí žrát a  některé se chovají úplně normálně. Pokud opravdu chcete znát začátek porodu, tedy zbývá  jen pravidelné měření.

3.         Porod prakticky začíná porodními stahy. Jsou viditelné i pro laika. Feny tlačí a stahy vidíme, či rukou přiloženou na břicho cítíme, zcela jasně. Pakliže fena do max. 20-ti minut tlačení neporodí plod, je nutné neprodleně navštívit ordinaci, či alespoň telefonicky konzultovat stav s veterinářem. Někde je problém. Buď jsou stahy slabé nebo se jedná o nepravidelnou polohu plodu či překážku v porodních cestách, což vše vyžaduje vždy odbornou pomoc.

            Po vypuzení plodu se fena zklidní. Může následovat porod dalšího štěněte, ale také nemusí. Není pravda, jak se uvádí v příručkách, že z feny musí „padat“ štěňata jako „housky na krámě“ a není pravda, že další plod musí vyjít do dvou hodin po prvním. Pakliže je fena klidná, evidentně netlačí, stará se o mimino či mimina, je vše v pořádku. Zvíře můžeme i vyvenčit, napojit a bude-li chtít, dát mu i krmení. Většinou se ale fena nechce jít vyvenčit ani nakrmit, někdy pije. Fena si musí v průběhu porodu odpočinout a nabrat sílu, což může trvat i několik hodin. Platí však, že nesmí tlačit.

4.         Péče feny o narozené štěně je přirozená. Štěně se většinou narodí v plodovém vaku. Normální fena obal rozkousne a štěně olíže. Zde bych doporučovala feně pomoci. Postačí obal roztrhnout nehty a štěně vyloupnout. Pupeční šňůru je možno též přetrhnout nehty asi 4 cm od pupíku štěněte. Není bezpodmínečně nutné používat nůžky. Příroda je moudrá a pupečník se roztrhne přesně tam, kde je potřeba. Objeví se pár kapek krve a je klid. Pupečník se také nemusí rutinně podvazovat. Jen v případě, že z něj krev odkapává po kapkách. K podvazu stačí pouze běžná nit nebo lépe zubní nit. Přeúzkostná desinfekce pupíku nebo podvazu není na místě. Fena také nemá sterilní jazyk, když mimina olizuje, a zdravé štěně se s běžnými bakteriemi z prostředí vyrovná.

           Potom štěňátko krátce omyjeme vlažnou tekoucí vodou v poloze hlavou dolů, aby mu voda nenatekla do tlamky nebo ho otřeme do suché čisté pleny či utěrky a následně dáme feně olízat. Normální zdravé psí mimino otevírá tlamičku, viditelně dýchá, kníká a dere se o své místo na slunci. Štěňátko miminko váží  od  zhruba 160 do 260 gramů a měří  asi 16,5 cm. V případě, že se fena hned o mimino či mimina nestará, nic se neděje. Je to normální. Má svých starostí dost. Štěňata dejte do krabice, přikryjte ručníky a přidejte PET láhev naplněnou teplou vodou z vodovodu. Novorozenci rychle vychládají a nemohou se aktivně zahřívat. PET láhev supluje teplo matky a udržuje mimina v tepelném komfortu. Štěňátka se postupně pokoušejte přikládat k matce a nechte je sát.

           Všechny informace k oživování nedýchajících novorozenců jsou bohužel k ničemu. Celá související procedura, kdy se štěňata musí odsát, vyčistit, rozmasírovat a dostat z nich zbytky plodové vody,  je to pro laika poněkud „drsná“ a opravdu je nutné postup vidět na vlastní oči. Nelze ho popsat.

           Se štěnětem v obalu odchází většinou i placenta. Je to „krvavý kus masa“ připojený ke štěněti pupeční šňůrou. Po vybavení plodu z obalu a přetržení pupečníku se automaticky oddělí i placenta. Někdy vyjde štěně z matky již z oddělenou placentou, která zůstane uvnitř v děloze, někdy si placentu „táhne“ na pupečníku s sebou na svět. Zbytky obalů a placenty dejte feně klidně sežrat. Placenta obsahuje látky, které urychlí porod, více spustí mléko a vyčistí feně zažívací trakt. Pozření jedné nebo dvou placent je feně jen ku prospěchu. Jestliže placenta neodejde s plodem, nic neděje. Je vypuzena s dalšími štěňaty nebo až po porodu. Zadrženou placentu či placenty pozná veterinář při pooperační kontrole.

          Porod feny by neměl, i když vše probíhá bez problémů, trvat více jak 24 hodin. Odhadnout ukončený porod, resp. to, že je fena “prázdná“, je pro laika velmi obtížné. Proto rozhodně doporučuji, máte-li pocit, že fena s porodem skončila, navštívit veterinární ordinaci. Veterinář provede vyšetření feny, při podezření na zadržený plod pozná stav pomocí rentgenu, pohmatem nebo ultrazvukem. Poradí s poporodní péčí o fenu, výživou, vitamíny, dotací kalcia, event. odstraní štěňatům rudimentární páté prsty na zadních tlapičkách. Ale znáte to. Shiby jsou při každé návštěvě veteriny vyjukané a  proto rodičky raději nestresuji. Po porodu si mamina  svoje ratolesti očistí, olíže, nakrmí, sama se očistí a všichni spokojeně odpočívají.

5.      Při porodu si počínejte klidně, tiše a nechejte vše volnému průběhu, příroda si poradí. Shiby jsou odjakživa čistotné, samostatné, poradí si i bez Vaší pomoci. Mnohokrát se stalo, že fena porodila, uklidila po porodu zbytky, štěňátka si odnesla do pelíšku a v klidu se o ně starala, a to vše bez přítomnosti majitele.

           Před porodem vaší fenky si pouze zjistěte, která z okolních veterinárních ordinací má nepřetržitou službu nebo který z kolegů je ochoten přijet na zavolání k vám domů. Podle Murphyho pravidla bude vaše fenka rodit určitě v noci ze soboty na neděli ……

Instrukce pro nové majitele štěňat

         Spolu se štěnětem je Vám předávána kupní smlouva, očkovací průkaz, jídelníček štěněte, informace o narození štěňátek, informace, co dělat se štěnětem,  instrukce k dalšímu očkování a odčervení, informace o možnosti být členem Shiba klubu a dalších klubů a informace o vystavování psů na výstavách.

         Štěňata byla naočkována a natetována 42. den po narození t.j.v 6ti  týdnech - chrání štěně před psinkou, koronavirózou, inf. hepatitidou, parainfluenzou a laryngotracheitidou, nový majitel by měl zajistit očkování takto:

v 8.- 10. týdnech věku štěněte, t.j. asi po  týdnu, kdy si je majitel doveze domů - chrání štěně před psinkou, parvovirózou, koronavirózou, inf. hepatitidou, parainfluenzou a laryngotracheitidou a navíc i před leptospirózou ve 12.- 15. týdnech věku štěněte - chrání štěně před psinkou, parvovirózou,  koronavirózou, inf. hepatitidou, parainfluenzou, laryngotracheitidou, leptospirozou a navíc před Lymeskou boreliozou a potom se přeočkuje vždy rok od předchozí aplikace. Pokud zapomenete přeočkovat, musí se znovu očkovat více dávek.

         Pozor, pokud není pejsek pravidelně očkován a očkování zaznačeno v očkovacím průkazu, může se stát, že nebude vpuštěn veterináři na výstavu nebo do prostorů, kde je větší soustředění psů z důvodu možné nákazy.

          Dále je třeba zajistit odčervení:

                             Štěňata byla odčervená ve 2. týdnu, ve 4. týdnu, v 6. týdnu a v 8. týdnu.

                             Nový majitel bude odčervovat ve 12. týdnu proti škrkavkám a tasemnicím, potom v 6. měsících a následně 2x ročně

Dvě fotky našich štěnátek z prvního vrhu: z leva - A'IRI, A'CUNAMI, A'TANAMI

Nahoru  

S dotazy nebo problémy týkajícími se těchto  webových stránek se obraťte na hvezda.hane@seznam.cz.
Copyright © 2004 květen 05 wEbBEw - HVĚZDA HANÉ. Všechna práva vyhrazena. RSS Feed

Naposledy změněno: 15. 02. 2018.